Letošní sezóna juniorů byla jako na houpačce

Po dlouhé nejistotě se 9. května rozhodlo o tom, o čem už se dopředu mluvilo. Na valné hromadě opavského klubu se rozhodlo, že kvůli téměř desetimilionovému dluhu se mužský tým na neučito rozpustí a právo na účast ve druhé lize bude předáno jinému zájemci. Opavskou mládež si pod svá křídla vzala skupina lidí kolem tehdejšího trenéra české reprezentace do dvaceti let Aloise Hadamczika.

Ten potvrdil, že mužská soutěž se v Opavě bude hrát až tehdy, pokud se podaří splatit všechny dluhy. "Až uvidíme, že klub funguje a nevytváří dluhy, můžeme uvažovat o tom, že se pokusíme sehnat peníze na mužskou profesionální soutěž. Hrát druhou ligu v Opavě nemá smysl, byla by to urážka všech těch skvělých hokejistů, kteří tu dříve byli, hrát jen z našeho pohledu amatérskou soutěž." Navíc byli zvoleni trenéři extraligových soutěží. Šéftrenérem opavské mládeže zdejšího dlouholetého trenéra Kamila Konečného, který se spolu s Jaroslavem Plánovským měl starat o dorostence, juniory měli vést Karel Suchánek s Petrem Beránkem, který spolu s Josefem Dobošem vedl juniory v uplynulé sezóně.

Na valné hromadě, která se konala 26. července, vznikla nová akciová společnost, jejíž většinový vlastník Alois Hadamczik, který už v té době byl trenérem seniorské reprezentace, se zavázal nadále provozovat opavský mládežnické hokej. Dále se schválily pozice členů představenstva a realizačního týmu, navíc se mládeži dostalo podpory od městského zastupitelstva, které dalo mládeži do vínku pro příští sezónu šest milionů korun. Klub tak dokázal vylepšit zázemí stadionu, hráčům se dostalo odpovídající výstroje. Sám Hadamczik se k novému uspořádání klubu vyjádřil takto: "Musíme začít hokej budovat od začátku. Mít kluky v hokejových třídách, kvalitní dorost a juniory. Mužský mančaft si může člověk koupit na rok, na dva a nestarat se o budoucnost. Tak to ale nechceme dělat. Chceme, aby se lidi naučili stejně jako v Kanadě chodit i na mládežnický hokej, tam zápasy navštěvují tisíce fanoušků a vidí dobrý hokej. Jsem přesvědčen, že v Opavě bude mládež na vrcholové úrovní a bude vychovávat špičkové hráče."

Od července tak na ledě v kravařské haly mohli začít trénovat junioři, kteří se však museli obejít bez hlavních opor z minulé sezóny - brankáře Doboše, obránce Kukola a útočníka Měcha. Naopak v mužstvu zůstali zkušení brankář Zdeněk Krejčí, obránce Dalibor Balcar a útočníci Lukáš Černý a Jan Weiss, kteří se vrhali do své poslední sezóny mezi juniory. K nim se přidali hráči, kteří v uplynulé sezóně střídali juniorskou soutěž s dorosteneckou a také ti, kteří s devátou třídou vybojovali celorepublikový titul. "Máme tam skupinu z dorostu, která je narozena v roce 1988 a jsou pro nás příslib do budoucna. Navíc je v týmu šestnáctiletý Bohumil Herman. Letos chceme tým stabilizovat a věřím, že příští rok, kdy dorostou mistři republiky z devátých tříd z roku 2003, bude opravdu velmi silný," nastínili plány trenéři Suchánek s Beránkem.

Po prvních přípravných zápasech se začal téměř čtyřicetičlený kádr sužovat, až vykrystalizoval ve stálý počet hráčů. Krejčího doplňoval v bráně Rostislav Supa, po Barcalově třízápasové derniéře se do první formace hned zařadili obránci Jaroslav Kokavec a Martin Koloničný, kteří přišli ze Žiliny, resp. ze Vsetína. Další dvojice se nakonec ustálily ve složení Jan Plachký - Martin Huska a Lukáš Vrabel - Josef Tichý. V zápasech extraligy pak také nastupovali Lukáš Trefil a Jan Fišera. Mezi již zmiňovanými útočníky Weissem a Černým se v centru nejčastěji objevoval Petr Chalupa. Ve druhém útoku spolu hráli nejčastěji Tomáš Polok a Ivo Kocián, se kterými hrál nejvíce Karel Kapsa, jenž v polovině sezóny odešel do ostravské Sarezy, jeho místo zaujal Bohumil Herman. Na konci sezóny byl nasazován tento útok jako první. Ve třetím útoku vedle kapitána Ondřeje Kříže hrál Radek Tůma a Herman, později jeho místo zaujal Jan Jurdič. Vedle nich tu také byli Petr Wolf, Petr Fuks a Jan Macíček, kteří si občas zahráli ve čtvrté pětce.

Už výhry z přípravy proti Sareze a Přerovu ukazovaly, že mužstvo tentokrát nebude pomýšlet jen na záchranu, což potvrdilo v prvním zápase extraligy, když v hale brněnské Komety vyhrálo 5:0. Gólem a dvěma asistencemi se na výhře podílel Jan Weiss. Pak ale přišly dvě těsné domácí prohry se Zlínem a Olomoucí a prohra 4:0 v Třinci, a tak se zdálo, že budou mít Slezané znovu problémy. Jenže Slezané zajížděli k prvnímu derby na led Sarezy a stejně jako Kometě uštědřili debakl. Na výhře 7:1 se podílel zejména Polok, který zkompletoval první opavský hattrick v sezóně. Tentokrát Slezané svou výhru doma potvrdili, když vyhráli nad brněnským Ytongem 5:3, ale vítězství to nebylo jednoduché, protože dvakrát doháněli dvougólové manko. Poprvé se výrazněji prosadil nejproduktivnější hráč Opavy Černý, když si připsal gól a asistenci. Labilitu výkonů však potvrdily další dvě kola, když Opavští prohráli ve Vsetíně a s Vítkovicemi.

Právě neúspěch v derby s Vítkovicemi Slezany nabudil a překvapivě vyhráli na ledě druhého Havířova 3:0, když se 25 zákroky zaskvěl brankář Krejčí, a vychytal tak druhou nulu v sezóně. V dalším zápase doma s Kometou se zdálo, že Slezané navážou na svůj výkon ze zápasu v Brně, jenže se dlouho trápili a Kometa tentokrát mnohem lépe bránila. Ještě pět minut před koncem byl stav nerozhodný, pak se však trefil podruhé Tůma a Slezané nakonec vyhráli 4:2. V dalším zápase sice Slezané podruhé prohráli se Zlínem, ale tímto zápasem odstartovali sérii devíti zápasu bez prohry. Hned v prvním zápase dokázali doma porazit suverénního lídra z Třince 5:3, když svého soupeře překvapili úvodním náporem a už po šesti minutách vedli 2:0. Hosté sice snížili, ale i druhá třetina patřila znovu domácím, Dvakrát se trefil Polok a Slezané vedli už o čtyři branky! V závěru hosté sice snížili, ale Slezan si znovu dokázal, že může porazit kohokoliv.

V dalších čtyřech zápasech Slezan obdržel pouze tři branky, když remizoval v Olomouci, na Ytongu, kde dvě branky vstřelil Weiss, a se Vsetínem, kde se hráči rozešli bez branek. Ještě před tím Slezan vyhrál doma se Sarezou, tentokrát 3:0, a brankář Krejčí tak dvakrát za sebou a celkově počtvrté vychytal čisté konto. Ani v šestém zápase neodešli Opavané s porážkou, i když před ním stál tradiční rival z Vítkovic. Naopak hosté na svého soupeře vlétli a v 11. minutě Slezan vedl 2:0. Ani to Opavanům nestačilo a ve 24. minutě již vedli 4:1! Domácí pak sice snížili, ale poslední gól patřil znovu Opavě, když na 6:4 uzavíral Černý, který si připsal dva góly a jednu asistenci. A stejný hráč se prosadil i v posledním kole moravské skupiny, když doma proti Havířovu přihrál na všechny tři branky. Navíc čisté konto popáté udržel Zdeněk Krejčí, a Slezané tak po výhře 3:0 šli do boje s českými kluby ze druhého místa!

Hned na začátek se Slezanům postavily do cesty Pardubice, které před třemi roky dvakrát získaly titul. Jenže hosté i přes nepřízeň sudího prodloužili sérii zápasy bez prohry na osm, když vyhrál 2:1. Další zápas sehrál Slezan doma, když přivítal Liberec, který stejně jako Slezan byl na druhém místě tabulky své skupiny. Slezan však znovu dokázal, že v tehdejší formě by je zřejmě nepřekonal ani seniorský tým Tygrů, a zvítězil 3:1. Brankář Krejčí tak potřetí neobdržel víc než jeden gól. Devátý zápas bez prohry a čtvrtý vítězný zápas v řadě, to byl rekord, který žádný ze soupeřů v základní části nezopakoval! Je jen škoda, že Slezané nemohli ve své sérii hned pokračovat, protože následovala reprezentační přestávka. Navíc úspěšný trenér Suchánek byl převelen k dorostencům, kteří se ocitali na hranici sestupu. Dvojici Beránek - Harazim doplnil jako hlavní trenér Kamil Konečný.

Ještě před odchodem poděkoval trenér Suchánek svým svěřencům, kterým předpovídal velkou budoucnost. "Je to pro ty kluky něco nového, nikdy tak nahoře nehráli a možná jsou i sami překvapeni tím, jak hrajou. U mládeže jsem dlouho nebyl, takže nevím, co můžeme od českých týmů čekat. Liberec má spolu s Kladnem a Českými Budějovicemi být nejlepším týmem, ale uvidíme na ledě. Nebudeme se nikoho bát a doufám, že diváci uvidí zajímavý hokej. Kluci si zvykají na to, že už nejsou takoví otloukánci, jako v minulých letech, kdy pořád hráli jen o záchranu, jak v dorostu, jak v juniorce. Když se daří, tak jde samozřejmě sebevědomí nahoru, projevuje se to nejen v zápasech, ale i v tréninku. Všechno jde líp, hráči si toho víc na ledě dovolí. Dobrá je i atmosféra v mužstvu."

První zápas pod vedením nového trenéra znovu vyšel brankářovi Krejčímu, který přiváděl sestavu plnou juniorských reprezentantů dlouho k zoufalství, bohužel v závěru dvakrát inkasoval a první tým společné tabulky z Kladna vyhrál 2:0. Pak to však přišlo. Opavě tímto zápasem skončily zlaté časy a začala doba temna. Kromě úvodních dvou zápasů z českými týmy Opava z dalších osmnácti vyhrála jen dva! A to paradoxně s vedoucími celky celé soutěže - Kladnem a Slavií. V sérii tří domácích zápasů nejprve Slezané hostili Litvínov. Další tradiční líheň reprezentantů předvedla v Opavě výborný hokej a ve 24. minutě vedla o dvě branky. Jenže v opavském dresu se rozehrál k nejlepšímu zápasu Petr Fuks, který brzy snížil a tři minuty před koncem vyrovnal na 3:3. Další zápas s Plzní měl úplně opačný scénář. Po dvou gólech Tůmy Opava ve druhé třetině vedla 3:1 a ještě čtyři minuty před koncem 4:2. Pak ale Opava zcela propadla a během necelé minuty bylo vyrovnáno. Ještě horší průběh měl domácí zápas se Spartou, pozdějším soupeřem v playoff. Opava svého soupeře vysoko přestřílela, ale z toho rezultoval pouze jediný gól za záda výborného Neuvirtha. Sparta se do souvislého tlaku dostala až v poslední minutě, kdy odvolala brankáře, ale to stačilo ke srovnání stavu na 1:1.

Možná si tehdy junioři šetřili střelný prach na rozhodující zápasy v základní části a playoff. V dalších zápasů s Karlovými Vary, Slavií (dva góly dal Tůma) i beznadějně posledním Hradcem Králové si nepřipsali více než dva úspěšné zásahy. Šestibrankový příděl z Hradce ledasco naznačoval, proto se po dlouhé době postavil do brány náhradník Supa, ale ani jemu hráči nepomohli a Supa inkasoval osmkrát. V dalším zápase přivítali Opavští Pardubice a také tentokrát se radoval soupeř. Stejně jako v prvním zápase Slezané svého soka výrazně přestříleli, ale mladý golman Růžička se činil a dal svým spoluhráčům možnost převážit misky vah na svou stranu. To se také povedlo a na gól z 54. minuty nedokázala Opava odpovědět. Přesto dvě obdržené branky slibovali znovuzavedení úspěšné obranné činnosti. Ta se však vytratila v dalším zápase v Liberci, kde Opava šestkrát inkasovala, a přestože pět gólů vstřelila, už podesáté za sebou nevyhrála!

Zlom však přišel opět proti vedoucímu týmu z Kladna. Do branky se po zranění vrátil brankář Krejčí, a jeho spoluhráči na to reagovali velmi dobrou hrou dozadu. Přestože v týmu hostí bylo opět několik reprezentantů, včetně golmana seniorů Lva, Opavští diktovali po dvě třetiny tempo a po zásluze vedli 2:1. Ve třetí třetině hosté zabrali, a jelikož jim nebyl uznán regulérní gól, odjeli ze Slezska s prázdnou. Tato první konfrontace na opavském ledě byla jistě poučná, což se později ukázalo v playoff. Po výborném výkonu přišel zákonitě sešup dolů, když Opava dvakrát po sobě utržila debakl od Litvínova, resp. Karlovývh Varů. Tato facka ovšem Slezanům pomohla, protože do konce společné části už neinkasoval více než tři branky, což bylo zapříčíněno návratem trenéra Suchánka do role hlavního trenéra.

Nejdříve sice Opava nevydržela se silami v Plzni a prohrála 3:2, pak ale opačným závěrem dokázala vyhrát na Slavii, když gól na 3:2 vstřelil Kocián. Pražské turné zakončili Slezané na ledě Sparty, které měli co oplácet. Navíc sparťané představili v bráně Schwarze - čerstvého účastníka juniorského mistrovství a dvojku seniorů. Ale činil se i brankář Krejčí, dlouho měl na svém kontě jen jednu obdrženou branku, přestože se na něj valil útok za útokem. Navíc ve 46. minutě vyrovnal Černý a překvapení se rodilo. Domácí však šest minut před koncem přece jenom kýžený gól vstřelili, hosté však o sobě v T-Mobile Aréně dali poprvé vědět. Poslední dvě kola s Hradcem Králové a Českými Budějovicemi Slezané prohráli, a tak z nadějné druhé pozice klesli před posledními devíti zápasy moravské skupiny na nepostupové sedmé místo.

Ale Opavští už několikrát ukázali, že když jim o něco jde, tak dokážou zabrat. Nejdříve přivítali mužstvo Olomouce, které v této sezóně ještě neporazili. Navíc hosté také ještě neměli postup zaručen, atak se hrál urputný hokej. Na dva góly Weisse dokázali hosté šest minut před koncem odpovědět, ale závěrečné slovo patřilo znovu nejúdernější dvojici Slezanů, když minutu před koncem rozhodl o vítězství Slezanu 3:2 Černý. V dalším zápase zajížděl Slezan na Kometu, kde se ji letos dařilo. Jenže domácí potřebovali k záchraně bodovat, což dokazovali výhrou 2:1 v první třetině. Hosté však na začátku třetin dokázali skórovat a nakonec znovu vyhráli 3:2. Slezané si tak upevnili pátou příčku, ale před nimi stála další výzva. Pokud se chtěli na pozicích playoff udržet, museli bodovat s lídrem z Třince. Po nerozhodné první třetině hosté utekli do dvougólového trháku, který trval ještě osm minut před koncem. Domácí rychle snížili a v předposlední minutě rozhodl o výsledku 4:4 sólem přes celé kluziště Polok.

Tento zvrat zápasu byl pro psychiku opavských hráčů důležitý, což se ukázalo na Ytongu v přímém zápase o playoff. Během osmi minut se totiž zásluhou dvou gólů Weisse a Poloka dostali do čtyřgólového vedení. Domácí ale přesto nekapitulovali a na začátku druhé třetiny snížili na rozdíl jednoho gólu. Jenže tehdy měl den Jan Weiss, který přidal ještě dvě branky a díky prvnímu čtyřgólovému počinu v sezóně se Slezané radovali z výhry 6:3. Kdo si myslel před domácím zápasem se Sarezou, že všechno půjde jako na drátkách, ten se mýlil. Hosté bojující o záchranu se ve tvrdém zápase srdnatě bili a dlouho vedli o jeden gól. V poslední desetiminutovce však Slezan zabral a zásluhou Polokových dvou asistencí a vítězného gólu se radovali z výhry 4:2. Páté vítězství v šesti zápasech tak Slezanům dávalo velkou šanci na postup. Museli však vyhrát dva zápasy proti přímým soupeřům o playoff.

V zápase se sedmým Havířovem hovořilo vše pro Opavu. Jenže před zápasem se zranila řada hráčů, a tak panteři měli cestu za vítězstvím ulehčenou. Domácí sice skórovali první, ale pak v rozmezí deseti minut dokázali hosté vstřelit čtyři branky. Opavě se podařilo ještě snížit na 2:4, ale na zvrat to nestačilo. Zbytečně si tak zkomplikovala postup, když dovolila svému soupeři snížit jeho ztrátu na rozdíl dvou bodů. K tomu Opava zajížděla v příštím utkání do Vítkovic, kde se dalo očekávat pravé derby. Navíc v dresu domácích hrálo několik hráčů, kteří začínali v Opavě a o to byl zápas vyhrocenější. Nejprve se ujali vedení domácí, ve třetí minutě ale Černý a Kříž během pěti minut skóre otočili a tahu byli domácí. Ti se ale připravili o možnost vyrovnání svou nedisciplinovaností a hosté tak v poklidu mohli dovést zápas k vítěznému konci. V závěru do prázdné branky na 3:1 upravoval Weiss.

Ani veledůležitá výhra ještě k postupu nestačila. Na opavský led přijel Zlín, který se Slezanem dvakrát vyhrál a v případě dalšího vítězství by odsunul Opavu mimo playoff. Po vyrovnané první třetině se jako rozhodující ukázaly dva opavské góly, které vstřelili Tůma a Kříž. Hosté sice záhy snížili, ale další góly Tůmy a Fukse definitivně rozhodly o tom, že se Slezan dostane poprvé v historii do vyřazovacích bojů juniorské extraligy. Po výhře 6:3 si tak Opava mohla v posledním zápase ve Vsetíně nasadit dorostence, kteří přes prohru 7:2 neodvedli špatný výkon. Své dva první góly v této kategorii si připsal Robin Gebauer. Hned po zápase bylo jasné, že se Slezané v osmifinále utkají se Spartou a že první zápas sehrají doma. Proti vicemistrovi loňské sezóny, který má ve svých řadách řadu mládežnických reprezentantů, si ale trenér Suchánek věřil. "Rozhodně se nedá říct, že jsme se tímto umístěním uspokojili. Pokud bude mančaft zdravotně v pořádku, tak můžeme pomýšlet ještě výše. Určitě budeme bojovat o to, abychom se dostali v play-off co nejdál"

Dál pokračoval s hodnocením celé sezóny. "Musím nejdřív vzpomenout začátek sezony, kdy se v Opavě začal tvořit téměř nový klub. Jsem nesmírně rád za vytvořené podmínky, které souvisí se vstupem pana Hadamczika do opavského hokeje. Ekonomická situace se stabilizovala, takže my jsme se mohli naplno věnovat sportu. Budování mančaftu nebylo jednoduché, řadě hráčů se příliš nevěřilo. Kluci se ale tvrdou prací dokázali chytnout a i přes menší krize vytoužené play-off vybojovat. Za to jim patří dík a obdiv. Pro mě to byla velká neznámá, protože mládež dělám prvním rokem, takže jsem si znovu ověřoval své trenérské schopnosti. Navíc jsem během sezony pendloval mezi juniorkou a dorostem. Bylo to ale v zájmu klubu a jsme všichni rádi, že obě kategorie mají jistotu soutěže i pro příští rok. Navíc se nám po dlouhé době podařilo postoupit do play-off."

Dosud nejvyšší návštěva v sezóně přivítala oba týmy, které měly ve vzájemných zápasech téměř vyrovnanou bilanci (1:1 v Opavě, 2:1 v Praze). I tentokrát se začalo opatrněji a první gól padl až ve 33. minutě po střele sparťana Bezoušky. Hosté do konce třetiny své vedení navýšili, a i když Polok na začátku třetí vykřesal jiskru naděje, hosté ji okamžitě uhasili dvěma brankami v rozmezí jedné minuty. Domácím se v závěru podařilo snížit gĺy Černého a Poloka až na 3:4, ale na víc už nezbyl čas. Přesto trenér Beránek stále věřil v postup. "V takových utkáních mnohdy rozhoduje, kdo dá první gól. Hra byla, si myslím, vyrovnaná, soupeř dal však více branek než my. Kluci podali dobrý výkon, ale bohužel se nám nepodařilo zvítězit. Chybělo nám i kousek toho štěstí. Určitě se o výhru popereme za dva dny v Praze." Slezané sice prohráli, ale už několikrát dokázali silného soupeře přehrát bez rozdílu jestli to bylo venku nebo doma.

Ve stejném výkonu, jako minule skončili, pokračovali Opavští v T-Mobile Aréně. Zásluhou Kříže se v šesté minutě ujali vedení a pak vyčkávali na atak Sparty. Ten ale nepřicházel, naopak Slezan Pražany šokoval na začátku druhé třetiny, když se během dvou minut trefili Černý, Kocián a Weiss! Sparťané se však pomalu začali sbírat a vynutili si velký tlak. Ten vyvrcholil na začátku třetí třetiny, kdy během dvou minut snížili na 3:4. Hosté si vzali timeout, ale tlak domácích nezastavili. Ti se několikrát objevili sami před Krejčím, ale ten mužstvo podržel, a posunul tak Slezan do třetího rozhodujícího zápasu, který se hrál příští den na tom samém místě. Druhým hrdinou byl střelec vítězné branky Jan Weiss, který pochvaloval výkon svých spoluhráčů. "Opět šlo o to, kdo dá první gól, od toho se zápas odvíjel. Hrálo se hodně na chyby. Naštěstí jsme jej dali my."

"Nervozní jsme byli spíš doma, kde na nás přišlo pět set lidí, byli jsme pod větším tlakem. Tady jsme neměli co ztratit, tak se nám hrálo uvolněněji. Myslím, že se nám podařilo splnit to, co jsme zde chtěli hrát." Přiznal ale také, že svého soupeře potom podcenili. "Trochu jsme si podvědomě říkali, že už to máme v kapse, myšlenkami jsme byli v druhém zápase, což se nám málem nevyplatilo. Naštěstí jsme ten závěr zvládli, za stavu 4:3 jsme to už prostě jen chtěli nějak doklepat." Před závěrečným duelem měl ale jasné představy. "Musíme si odpočinout a pořádně se na ten zápas vyspat. Co se týče taktiky, tak opět budeme vycházet ze zajištěné obrany, jedině tak vede cesta k úspěchu."

Zápas pravdy se odehrával ve stejném scénáři jako ten předchozí. Domácí se snažili dobývat opavský obranný val, hosté se snažili využívat brejkové situace. To se povedlo už ve 3. minutě, když Weiss dostal přihrávku od Černého a brankář Neuwirth neměl šanci. Další tlak Slezané přečkali, naopak sami k údivu diváků znovu udeřili. Vrabel si z pozice obránce vyjel za modrou a střelou nad lapačku podruhé rozjásal opavskou část publika. Ve druhé třetině však Opava v obraně polevila a sparťané se dostávali do obrovských šancí. Když se neblýsknul brankář Krejčí, "předvedli" se střelci sami, když nedokázali trefit prázdnou bránu. Třetí třetinu Slezané vyrovnali, domácí se do šancí dostávali pouze v přesilovkách. Pět minut před koncem odrazil domácí kapitán Voříšek puk zpoza brány o Krejčího chrániče, rozhodčí Bolina byl rezolutní a přiznal domácím gól. Pak se hrálo jen před opavskou bránou, ale domácí si gólovou příležitost nevytvořili. V powerplay nakonec projel přes celé hřiště nejlepší střelec Opavy Weiss a rozjásal opavskou střídačku.

Slezan tak nečekaně postoupil do čtvrtfinále, kde ho čekalo Kladno, a překročil tak cíl, který si před sezónou předsevzal. Hrdina zápasu Zdeněk Krejčí pustil jediný gól z téměř čtyřiceti střel, a výrazně se tak o postup zasloužil. "Jsme šťastní, že jsme postoupili. Po prvním zápase jsme byli trochu zklamaní, protože jsme měli víc ze hry a dostali jsme zbytečné góly. A tak se nám to povedlo až tady. Museli jsme hrát líp zezadu, což se nám podařilo. Akorát ve třetí třetině druhého zápasu jsme se už viděli v kabině. Nakonec jsme to ale zvládli a jsme moc rádi. Já nevím, jak u trenérů, ale já si to moc nepřipouštím. Beru to jako normální zápas. Každý zákrok byl důležitý, protože tam mohlo spadnout cokoliv, a pak by se ten zápas vyvíjel úplně jinak. Ale asi ze všech nejdůležitější zásah jsem předvedl v poslední minutě, kdy jsem hokejkou sebral jednomu sparťanovi puk z hokejky a následně jsme z toho dali gól"

Pokud si někdo myslel, že po zdolání velkého favorita teď bude postup jednodušší, mýlil se. Kladno je totiž favorit absolutní, jelikož s převahou vyhrál základní část, polovina jeho hráčů už nakoukla do sestavy seniorů trojice Michael Frolík, Jiří Tlustý a Milan Hluchý vybojovala šesté místo na MS hokejistů do 20 let. V prvním zápase šlo jasně vidět, že oba týmy jsou na tom silově zcela jinak, což bylo způsobeno tím, že Slezan odehrál předchozí tři zápasy ve čtyřech dnech, naopak kladenští junioři měli volno, pouze někteří z nich pomáhali mužům. Středočeši na svého soupeře vlítli a v první třetině jim nasázeli pět branek. Po sedmi obdržených brankách vystřídal brankáře Krejčího náhradník Supa, ale i on ještě dvakrát inkasoval. Tři branky za soupeře vstřelil Voráček, jediný zásah Opavy si připsal Lukáš Černý. Trenér Suchánek nebyl ani přes vysokou prohru zklamaný.

"Chtěli jsme hrát na čtyři kompletní pětky, ale ráno jsme se dozvěděli o nemocích dvou obránců, což nás trochu rozhodilo. Na to se ale nedá vymlouvat. Kladenští prostě byli dneska o hodně lepší a zaslouženě vyhráli. Kluky nemůžeme zatracovat, protože Rabat je velmi těžký soupeř. Doma zkusíme pořádně zabojovat a sérii vyrovnat." Jelikož Kladnu kolidoval zápas v Opavě s posledním zápasem extraligy mužů, do Opavy jelo oslabeno. Přesto to nenechalo na ostatních hráčích stopu a Slezany v první třetině přehráli, což vedlo k vedení 2:0. V úvodu druhé třetiny své vedení zvýšili a zdálo se, že už je o postupujícím rozhodnuto. Domácí se však chtěli rozloučit s nejvyšší návštěvou sezóny důstojně. Svému soupeři se vyrovnali a zásluhou kapitána Kříže snížili na 1:3. Rozhodla až 38. minuta, ve které hosté ujeli do brejku a Látal svým druhým gólem rozhodl o postupu svého týmu do semifinále. Přesto nemusí domácí smutnit, v této sezóně dosáhli svého maxima. Naopak pro Kladno by bylo velkým zklamáním, kdyby nevyhrálo celou soutěž.

Sílu soupeře uznal i trenér Suchánek, který popřál svému soupeři hodně úspěchů do dalších bojů. "S Kladnem bychom mohli soutěžit jenom v případě, že bychom měli všechny hráče zdravé. Mají nesmírně silný tým a u nás se výpadek několika hráčů hned projevil. Přesto bych chtěl klukům za dnešní zápas i za celé playoff poděkovat, bojovali, hráli aktivně, ale soupeř byl prostě lepší. Kladno má mnohem zkušenější hráče, ten rozdíl byl patrný. Přesto hodnotím sezónu jako velmi úspěšnou, před začátkem jsme nevěděli, jak vůbec bude vypadat, a nakonec jsme v playoff vyřadili Spartu. Ještě jedou bych chtěl hráčům poděkovat." Teď už zbývá jen dodat, aby Slezan dál pracoval s mládeží tak, jako doposud, protože tato práce má v Opavě velkou tradici a vzešla z ní spousta hráčů, kteří reprezentovali nejen svoje město, ale také svůj stát.

Jediné, co však Opavě chybí, je soutěž mužů, protože hráči, kteří tento rok v juniorech končí, se nyní musí po práci poohlížet v jiných městech.